Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


3. lekce

12. 4. 2007

3. lekce 

V první lekci jsme se naučili tvořit krátké větičky o přírodě se slovesem být. Dnes je trochu obohatíme: o podrobnější slovní zásobu a také o přesnější vyjádření vlastností: 

-1- Přídavná jména slovesná (činná, nejjednodušší způsob) tvoří koncovka la, která se ke slovesům, končícím na -a, připojí bez jakýchkoli úprav. Ke kmenům, končícím na souhlásku, se připojuje přes -i- (nebo, chcete-li, připojíte ji ke tvaru, který najdete ve slovníku, přičemž e se před koncovkou změní v i, to totiž dělá skoro vždycky, neboť vzniklo redukcí původního koncového -i): 

  elen itila
 
 lasse lantala
 
 limba timpala... 

A POZOR, TOHLE SE PLETE: Koncovka -la je stejná pro obě čísla! U všech ostatních přídavných jmen jsme zvyklí (aspoň doufám, že teď už ano) měnit v množném čísle a v e - tady zůstává beze změny! Tedy 

elen itila - eleni itila
            lasse lantala - lassi lantala
            limba timpala - limbar timpala... 

-2- Zdá se, že přídavná jména v elfích jazycích bylo možno stupňovat s velkou přesností, nejen ve smyslu více - nejvíce, ale i opačně: méně - nejméně. Žel, přesný popis této části gramatiky se pro quenijštinu nedochoval a zůstal nám jen fragment: 

Způsob, jak vyjádřit velkou míru nějaké vlastnosti, je předpona an-, užívaná také pro třetí stupeň přídavných jmen (znamená tedy nej-, i když vyloženě neporovnáváme, a nebude se hodit úplně všude). Můžeme ji bez potíží přidat před samohlásky a všechny souhlásky, které se s "n" snesou (j,c,q,n,t,v,w, pravděpodobně i h,f). S "p" dá zřejmě dohromady "mp", před l,m,r,s, podlehne asimilaci úplně a vznikne ll,mm,rr,ss: 

 telco anfilima  súre arringa
                       
quesse anvilina  nén allarca
                       
yáve ammára  cén amparca atd. 

(U slov, začínajících na s, však není jisté, co se stane, pokud "s" bylo původně "th". Tuto kombinaci mohu tedy doporučit jen pokročilým, kteří už studují původní prameny slovníků.) 

Takže nyní můžeme vytvářet bohatší větičky jako třeba: 

        Silma ná elen itila.
        Silma ar itila ná elen lantala.
        Elen lantala, silma ar itila, ná vanima.
        Limba itila ná ve elen silma.
        Limbar lantala, silme ar itila, nar vanime - nan eleni nar anvanime... 

  Slovní zásoba
tento         (tato, toto) sina (UT)
tamten         (atd.) tana (LR)
támhleten         (atd.) enta (LR)
co je?         mana? (PM) (Možná shodný s výrazem pro "jaký?")
a         ar (LotR)
ale         nan (LR)
jenom (ale také jeden, sám, dosud)         er (QL)
velmi         olde (QL)
trochu         titto (apokryf)
jako         ve

OBECNÉ VLASTNOSTI (PŘEDEVŠÍM VĚCÍ)
krásný, správný         vanima LotR
dobrý (o věcech), též užitečný, vhodný, šikovný do ruky         mára LR
ošklivý         naswa QL
opovrženíhodný, nekvalitní         faica [faika] LR
nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný         auqua [aukwa] QL
velký         alta LR
malý, drobný         titta LR
krátký         sinta LR
dlouhý         anda LR
široký         landa LR
úzký         arca [arka] LR
úzký, hubený a dlouhý, rovný         lenwa QL
tenký, hubený         filima QL
štíhlý, útlý, křehký         ninde LR
štíhlý, útlý, ohebný, graciézních pohybů         terene LR,QL
tlustý, tučný         tiuca [tiuka] LR
těžký         lunga LR
lehký, vzdušný, jemně větrný         vilina QL
vysoký, vysoké postavy         tunda LR
horký         saiwa QL
teplý         lauca [lauka]
studený         ringa LR
mokrý         linque LR [linkwe], mixa LR, (i vodnatý: nenda LR)
vlhký         níte (též orosený) LR
suchý         parca [parka] LR
hladký         pasta LR
drsný n        araca [naraka] LR
měkký, poddajný (dá se hníst)         maxa LR
(dá se drtit, mačkat)         malaqua [malakwa] QL
tuhý, nepoddajný         norna WJ, tarya [tarja] LR
tvrdý         omba QL, sarda VT
pevný, silný, nepohnutelný         tulca [tulka] LR
rychlý         (a)larca [(a) larka] LR, linta LotR
rychlý, pohyblivý         tyelca [čelka] [ty se čte něco mezi ť a č] LR
pomalý         lenca [lenka] QL

STROMY ALDAR
buk         feren LR
bříza (s trochou fantazie:“stříbrošedě zářící”)         silwin QL
stříbrná (správně česky bradavičnatá) bříza         silqueléni[silkweléni] ("dívka lesklých kadeří") QL
dub (“tuhý, pevný, houževnatý”)         norno LR
jilm         alalme, lalme LR
kaštan ("strom s rukama",nejspíše tedy jírovec maďal)         mavoisi, alda mavoite QL
kaštanovník setý (jedlý)         mavoisi tapatenda ("strom s dlouhými/šátrajícími prsty") QL
líska (od "kote", oříšek)         cottule, cottulwe [kottule, kottulwe] QL
olše         uluswe QL
topol (“zpříma stojící”)         tyulusse [čulusse] [ty se čte něco mezi ť a č]
vrba         tasar, tasare S, LR
smuteční ("vzdychající") vrba         siquilisse [sikwilisse] QL
jakýkoli jehličnan         vine, vinne QL
jedle nebo borovice (“strom příkrých strání”)         aiquaire [aikwaire] QL
modřín (příbuzné, podle některých zdrojů snad i totožné, se slovem “vlas”)         fine LR

ZVÍŘATA LAMANDI
jezevec         oryat [orjat], 3.p. oryacen [orjaken] QL
kolouch, mládě vysoké         opole QL
králík         lapatte, mn.č. lapatsi QL
krysa ("hlodavec")         nyano [njano] LR
krtek         noldare QL 
liška         rusco (mn.č. ruscur) [rusko, ruskur] PM
prase divoké, kanec         carcapolca [karkapolka] ("prase s tesáky") QL
vlk         narmo LR
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář