Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. lekce

12. 4. 2007

4. lekce  

V prvních třech lekcích jsme se naučili tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Dnes budeme pouze procvičovat a doplníme slovní zásobu.  

-a- Doplňte odpovídající tvar slovesa být a přídavné jméno ze závorky:
Lóti... Opole...Yáve...Sardi...Oryat...Lassi...Wilwarin...
(ninque - maline - karne - varne - morne - sinde - laique) 

-b- Vybírejte a doplňujte vhodná slova: (Od tohoto cvičení dále už občas potřebujete dnešní slovní zásobu.) 

Arya ná ...., nan melima. Helle ná ...., ume hísie. Aldi nar laique, ...., .... ar ..... Vista ná ..... Lassi nar .... - narwe ar culine, varne ar maline, laique ar wenye, ..... Nar filumi, .... ar ..... Ná lasselanta.
(maline - vanime - moice - ringa - culuine - quilda - vindya - sinde - rusce - nísime) 

Ná ..... Nique. Ilqua ná ninque: ...., .... ar ..... .... ná quilda, ume nén tanome, nan .... vanima. .... ar .... nar narwe. Ná sinye.
(taure - hríve - síre - nanda - helle - niquis - Anar - sarnie) 

-c- Myslete si každou větu rozloženou na tři části: cosi je - jako něco - přídavné jméno. Složte je tak, aby dávaly smysl.  

Tyulusse ná ve casar nísima. Norno ná ve tári liltala. Feren ná ve quesse tulca. Siquilisse ná ve wende calaina. Silwin ná ve coa nienala. Aiquaire ná ve nisse tunda. 

-d- Doplňte vhodné přídavné jméno ve třetím stupni (a v odpovídajícím čísle): 

Fanyar... Lingwi... Nique... Oronti... Angor... Erume... Titinwe... Ondo... Tuilindo
(alta - titta - anda - lunga - vilina - ringa - mixa - parca - larca) 

-e- Doplňte šikovné přídavné jméno, případně utvořené ze slovesa (ve správném tvaru): 

Nén ... ná ... ar ... Lassi ... nar ... ar ... Aiwi ... nar ve miste ... Anar ... ná ..., ...
(alcarinqua - ite - lanta - linta - linda - laurea - malina - rusca - ringa - sire - timpa) 

Výsledky (uvádím pořadí doplňovaných slov čísly jejich pořadí v závorce resp. větě ): a:2,4,3,5,6,7,1 b: 4,7,1,5,9,6,2,10,8,3 - 2,1,4,8,3,6,7,5 c:3-6,1-3,2-4,6-5,4-2,5-1 

d: 5,7,6,1,3,8,2,4,9 ve tvarech: ana ltean tittaan andea llunga an vili near ring a ammi xeam parc aalla rca (správné umístění mezer vám jistě nebude dělat potíže, přeházela jsem je jen proto, aby se výsledky tak nevtíraly :) e: 10,4,9,3,7,8,5,11,2,6,1 ve tvarech: al carin quait ilalan talalin talin dalalau reamali nerus cerin gasir ilatim pala 

Slovní zásoba: 

 
OBECNÁ SLOVA
všechno (celek)
všechno (před podst. jm. "každý",
chová se jako příd.jm.) ilya [ilja]
LotR
tady
tam
příbytek
trpaslík
hobit
obr
elf
člověk
muž (jakékoli mluvící rasy)
žena (dtto)
dívka, panna
syn, možná i hoch
král (nejvyšší představitel rodu)
královna
není
tančí
zpívá
zvoní, cinká
padá
pláče
mírný, tlumený, laskavý, jemný,
něžný
tichý
ilqua LR



sinome LotR
tanome A
coa [koa] MR
casar [kasar] WJ
perino (pramen nejistý)
norsa LR
quende [kwende] WJ
hildo (ž. hilde, mn.č. hildi) LR
nér LR
nisse LR
wende LR
yondo [jondo] LR
táro LR
tári LotR
ume LR
lilta LR
linda LR
timpa podle GL a QL
lanta LotR
niena podle QL
moica GL

quilda [kwilda] QL


SVĚTLO
svítí
ozařuje
světlý
jasný
vyrovnaný, pokojně vznešený
(o počasí: "jasný")
ušlechtilá bytost, hrdina
paprsek světla
sláva
slavný
vyzařuje světlo
záře (přeneseně duše, kterou elfové
vnímali jako lampu,
vyzařující z příbytku)
bílá jiskra, zářivý bod, hvězda
drobná hvězdička, jiskřivá kapka
rosy apod.
oheň
ohnivě červený

CALA [kala] LR
calta [kalta] LR
calya [kalja] LR
calina [kalina] LR
calima [kalima] LotR
calaina [kalaina] QL

callo [kallo] LR
alca [alka] LR
alcar [alkar] LotR
alcarinqua [alkarinkwa] WJ
faina LR
faire MR


tinwe MR
titinwe QL

nár LR
narwa LR

ČAS

den (24 hodin od slunka západu)
den (12 hodin od úsvitu do
soumraku)
ráno
večer
rozbřesk (velmi časné ráno, kdy
ještě svítí hvězdy)
stmívání
noc
hluboká tma, černá noc
měsíc v roce
sluneční rok
"dlouhý" valinorský rok (144
slunečních)
přírodní rok (koloběh ročních
období)
předjaří
jaro
léto
podzim
počátek podzimu (čas plodů)
konec podzimu (čas uvadání)
zima

LÚME
LR
ré, áre (mn.č. ari) LR
arya [arja] LR

arin LR
sinye [siňje] LR
tindóme LR

undóme LotR
lóme, 3.p. lómin LR
huine, fuine LR
asta LotR
coranar [koranar] LotR
yén [jén] LotR

loa (znamená též prostě rostlinný
život) LotR
coire [koire] LotR
tuile LotR
laire LotR
lasselanta LR
yávie [jávie] LotR
quelle [kwelle] LotR
hríve [říve] LotR

PŘÍRODA
(pokračování)
hvozd, mohutný les
les (neutrální slovo)
hora
hluboké údolí v horách
údolí
louka u vody, zavlažovaná pláň
řeka
teče
oblázkový břeh
palouk, travnaté prostranství
pláň, plocha
poušť, pustina
vzduch
jemný vánek
závan, dechnutí

vítr
vichřice
bouře, bouření
temný mrak
lije (někoho, něco)
lije se, snad i ve smyslu silného
deště
kapka
mlha lehká
mlha hustá
mrzne (o počasí)
mráz
sníh
ledové květy
led
duha
vlákno babího léta
ptačí pero
vlaštovka
vonný


taure LR
al, 3.p. alden (mn.č. tedy aldi) QL
oron, 3.p. oronten, mn.č. oronti LR
tumbo LR
nande UT
nanda LR
síre LR
sire LR
sarnie UT
palis, 3.p. palisten QL
palo QL
erume LR
vista LR
víle QL
hwesta (hw se čte labializované f)
LotR
súre LotR
vanwa QL
raumo A
lumbo A
ulya (min.č. ulyane) [ulja] LR
ulwe, kořen ulu-, min.č. ulle QL

limba LR
hísie LotR
hiswe LR
nique, kořen nicu [nikwe, niku] WJ
nixe WJ
nique [nikwe] LR
niquis [nikwis] WJ
helke LR
helyanwe [heljanwe] LR
filume QL
quesse LotR
tuilindo LR
nísima UT
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář