Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


5. lekce

12. 4. 2007

1. V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Slovní zásoba této lekce vám umožní pohovořit také o duševních a charakterových vlastnostech mluvících bytostí ve vašem okolí, tedy např.: 

 Nildor nar alassie.
Mamil ná anvoronda. 

Abyste však měli možnost vyjádřit svůj obdiv a lásku přímo jim, naučíme se používat slovesa ve druhé osobě:
- tvary pro všechny osoby se většinou tvoří přidáním osobní koncovky za sloveso. Pokud slovesný kmen končí na souhlásku, váže se přes i
- tvar pro druhou osobu množného čísla (a pro vykání) je -lye (nebo zkráceně -l). Protože dlouhá kmenová samohláska jednoslabičných slov se přidáním koncovky většinou zkracuje, je tvar slovesa být pro druhou osobu "nalye". Můžeme tedy svým nejbližším říci například: 

Nalye/nal finya, polda, moina, handa... 

- familiérní forma druhé osoby je žel mnohem, mnohem méně jistá než zdvořilostní. Nedochoval ase z toho prostého důvodu, že elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům. Protože bychom měli při používání quenijštiny činit totéž, vystačíme si naštěstí v mnoha případech s vykáním. Pro členy nejbližší rodiny však tykání rozhodně potřebujeme - možná tedy zní: delší tvar natye, kratší tvar nat. 

Zkuste tedy své bližní trochu pochválit, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Pokud ovšem toužíte si osvojit i slova pro negativní vlastnosti a přitom nezačít bezhlavě kritizovat, zkuste to pomocí slovesa "nebýt": "není"=ume, "nejste"=umilye/umil, "nejsi"=umitye/umit 

Perinor umir alte. 

Orqui umir faile. 

I hildo ume handa, nan voronda. 

Málo, umilye verya, nan nilda, moica ar tiusima. Hanta. 

Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak) (varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- (ne s názvukem něčeho zlého) 

firin=zemřelý  ilfirin=nesmrtelný 

saila=moudrý alasaila=pošetilý, nemoudrý 

vanima=krásný, správný  úvanimo=nestvůra 

(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.) 

2. Až se pustíte do těchto úkolů, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit: 

-a- V quenijštině často může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je tato řeč opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.  

Nejobvyklejší koncovky:  přídavná jména  a
  
podstatná jména
 mužský rod  o
   ženský rod  e
  (přičemž rod někdy rozlišuje význam)
 (slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.) 

Příklady: 

 helce=led   helca=ledový
 nende=jezírko  nenda=vodnatý, mokrý 

fírima=smrtelný   fírimo=smrtelník  fírime=smrtelnice
linda=pěkně znějící  lindo=zpěvný pták   linde=melodie 

Zneužití: 

Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr. 

-b- Další obvyklé koncovky přídavných jmen 

a připojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea) 

 alda=strom   aldea=stromy porostlý
 laure=zlaté světlo   laurea=zlatě zářící
 caure=strach   caurea=bázlivý 

ima 

ta má v prosté podobě nejčastěji význam "vhodný k něčemu":  

 íre=touha   írima=touženíhodný
mele=má rád  melima=milováníhodný
 ista=vědomosti   istima=učený 

pokud prodlouží kmenovou samohlásku, "schopný něčeho": 

furu=lež, lže  fúrima=prolhaný
fire=umírá (přirozenou smrtí) fírima=smrtelný 

(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!) 

Zneužití: 

Tak například ze slovesa care, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit cárima, pracovitý - i když u elfů by toto slovo znamenalo především (pokud ne výhradně) "tvořivý". "Care" znamenáv první řadě "tvořit"a pracovitost bez jiskry by pro elfa byla asi nesrozumitelná. 

A ještějeden nápad, tentokrát už opravdu hodně "tvůrčí": pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima 

-c- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...) 

Slovní zásoba 

VLASTNOSTI MLUVÍCÍCH BYTOSTÍ  
vznešený tára S,LR,WJ
vyrovnaný, pokojně (a především vnitřně) vznešený (pův. "jasný") calaina [kalaina] QL
šlechetný, štědrý, spravedlivý faila PM
(příb. se slovem "fea" - ten, kdo má "duši" dominantní nad tělem)  
opovrženíhodný, nízký, špatný faica [faika] LR
dobrý (o mluvících bytostech či charakteru, též požehnaný mána LR
zlý ulca [ulka] QL, úmea LR
správný, přímý téra LR
zákonný, normální sanya [sanja] LR
křivý, nesprávný raica [raika] LR,VT
křivý, možná i převrácený, zvrácený, tvrdošíjný hwarin [farin] LR
mužný, dospělý, zdatný vea LR
odvážný verya [verja] LR
pevný, věrný, (vy)trvalý sanda LR
pevný, silný, nepohnutelný tulca [tulka] LR
věrný voronda UT,LR
vytrvalý, trvanlivý voronwa UT,LR
bdělý tirinwa QL
zrádný, vychytralý carpalima [karpalima] QL. Mírná odchylka od standartních hláskoslovných pravidel, ale uvádím to slovo, protože je dost potřebné...
ustrašený, bázlivý caurea [kaurea] QL
strach caure [kaure] QL
může (především fyzicky) pole, kořen pol- LR
tělesně silný polda LR
touha íre LR
krásný, milý, touženíhodný írima LR
touha, smyslná žádost milme LR
chtivý, smyslný mailea LR
přehnaný, přílišný maira LR
touha, nenasytnost milme LR
chtivý, nenasytný milca [milka] LR
známý, milý moina LR
něžný amalda QL
mírný, tlumený, laskavý, něžný moica [moika] GL
srdečný, laskavý, "vyzařující teplo" laucima [laukima] podle QL
posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje tiuta QL
posílení, posila, potvrzení, útěcha tiutale QL
útěšný, utěšující, ulehčující tiusima QL
miluje mele, kořen mel- LR
milovaný melda, melin LR
milenec melindo LR
milenka melisse LR
přítel (velmi blízký) málo LR
láska melme LR
má rád nile, kořen nil- podle LR
přátelský, milující nilda LR
přítel, kamarád nildo LR
přátelství nilme LR
nenávidí teve, kořen tev- QL
nenáviděný tevin QL
hádá se, má spor costa [kosta] LR
nepřátelský cotya [kotja] LR
nepřítel cotumo [kotumo] LR
zahořklý nartya [narča] podle QL
pokojný, klidný, nehybný rua QL
tichý, klidný, nehybný quilda [kwilda] QL
bezcitný (doslova "se srdcem z křemene") sincahonda [sinkahonda] LotR
divoký verca [verka] LR
divoch: hravan (=kdokoli mimo Atani. Význam: ten, jehož "fea" není dominantní nad "masem", t.j. tělesnými impulsy. Pravým opakem, t.j. označením toho, kdo má výrazně dominanatní duši, je "faila", viz výše.) WJ  
krutý nwalca [nwalka] LR
spěch, násilí, hněv orme LR
spěšný, možná i ukvapený orna LR
neochotný (podst. jm.) avar WJ,LR
moudrý saila VT
pošetilý, nemoudrý alasaila VT
ví, umí ista (min.č. sinte) LR,VT
učený, moudrý istima LR
učenec, mudrc istar LR
rozumí něčemu, je zručný v práci s něčím hanya [hanja] LR
rozumějící, inteligentní handa LR
obratnost, šikovnost finde QL
obratný, šikovný finya [finja] LR
bystrý finwa QL
šikovný, zručný maite, (mn.č. maisi) LR
radost alasse LR
radostný alassea podle LR
usměvavý mirilla QL
smutný, plačící (velmi pravděpodobně, podle S a QL) nienna
pohrdání yaiwe [jaiwe] LR
pyšný (pohrdající druhými) yaiwea [jaiwea] podle LR
ponížený nucumna [nukumna] A
(pro něco jako přívětivou pokoru zřejmě slovo nemáme, ale je možné, že taková bytost by byla označena prostě "saila", moudrá, nebo "calaina", vnitřně vyrovnaná. Existuje také slovo mirima, svobodný, které obsahuje názvuk na mirilja, třpytí se, a miri, usmívá se, a mohlo by tedy vypovídat cosi o vnitřní uvolněnosti a vyrovnanosti)  

 
OSTATNÍ  
maminka mamil UT
dělá, činí tyare, kořen tyar- [čare] podle LR
konatel, činitel tyaro LR
skutek, čin tyar (3.p. tyarden)
odpovědnost, vina tyarma
příčina, motiv, nejzákladnější důvod tyasta vše podle LR a QL
dělá, tvoří, staví care, kořen car- [kare] LR,WJ
skřet orco, mn.č. orqui [orko, orkwi] LR
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář